Studio 89
Třicet let po listopadových událostech, které zásadně změnily politické poměry v bývalém Československu, bude mít jejich připomínání zřejmě odlišný ráz, než bylo zvykem při minulých výročích. Bohatá země je rozdělená víc než kdy předtím a zdá se, že znovu hledá svoji budoucnost a tvář. Jihlavský festival ctí a hájí hodnoty, které po roce 1989 určily směr naší země, svobodu, demokracii, spravedlnost, zájem o veřejné dění, respekt k různosti názorů. Výročí velké společenské změny připomínáme svébytnou kolekcí filmů a přednášek, jež pomůže pochopit čas před i po ní stejně jako kořeny nynější krize, z nichž může vyrůst až jakýsi Soud nad českou cestou, který do dokumentární inscenace převedl režisér Robert Sedláček. Časoprostor vyčerpaného reálného socialismu vystihují filmy disidentského filmaře Michala Hýbka, který natáčel s Václavem Havlem po jeho propuštění z vězení a také se symbolem pražského jara Alexandrem Dubčekem. Ten v dosud neznámém a na jihlavském festivalu poprvé veřejně uvedeném záznamu rozhovoru ze září 1989 zastupuje bývalé reformní komunisty, kteří nepřemýšleli o demokracii západního typu, ale o reformovaném socialismu. Hlas rigidní komunistické nomenklatury zaznívá v připravovaném filmu Jana Rouska Normalizace moci. Zlomové události 17. listopadu nově popisuje dokument Ley Petříkové a Jana Rouska Sametová FAMU. Filmová akademie stojí na rohu Národní třídy, kde policejní jednotky napadly pokojný studentský průvod. Byli to právě studenti FAMU a DAMU, kteří vyhlásili stávku na vysokých školách. Ta se vzápětí začala šířit divadly a vyvrcholila generální stávkou, jež v podstatě ukončila komunistické panství. Svědectví bývalých studentů vyvracejí různé konspirační teorie, jimž se ve svém filmu věnuje Andrea Sedláčková. Rychlost a divokost porevoluční doby ukáže dokument o české reklamě i přednáška o restitucích v českém filmu. Reklama je symbolem rychlého nástupu volného trhu, zatímco restituce byly pokusem vyrovnat se po čtyřiceti letech s tzv. znárodněním, jímž komunistická diktatura převedla soukromý majetek do státního vlastnictví. Zajímavé je, že se tématu restitucí věnoval víc český hraný film než tehdejší dokumentární tvorba. Významnou osobnost dramatika, esejisty, disidenta a prezidenta Československé a poté samostatné České republiky připomeneme takřka neznámým dokumentem Juraje Herze Vision 2000 i ukázkami z připravovaného filmu Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě?