Man Ray a erotika
Fanoušci amerického avantgardisty Mana Raye, známého fotografa a malíře, experimentátora blízkého surrealismu, se mohou těšit na premiérové uvedení všech jeho dochovaných filmů „Ještě v osmdesátých letech byl Man Ray považován za autora pouze čtyř filmů. Ovšem v pozůstalosti jeho přítelkyně Ady Fidelin byly objeveny další unikátní snímky, umožňující vstoupit jak do jeho soukromého světa, tak jeho tvůrčí dílny. Sledovat tak můžeme například hádku Pabla Picassa s Paulem Éluardem při věštění z ruky,“ přibližuje přehlídku její dramaturg David Čeněk.
Z filmu Mana Raye Emak Bakia (1926). Foto Centre Pompidou
S Manem Rayem pak souvisí další přehlídka, věnovaná erotice v dokumentárním filmu. Připomenuti budou jednak klasici jako Kenneth Anger, Carolee Schneemannová a Peter Tscherkassky, jednak méně známí autoři, jejichž díla budou u nás k vidění na plátně vůbec poprvé. „Uvažování o tělesné touze, přitažlivosti a projevech fyzické lásky je v avantgardní kinematografii vedle práce s nahým lidským tělem zpodobňováno mnoha dalšími motivy a postupy: je problematizovaný vztah společnosti k zobrazování nahoty a sexu, zdůrazňovaná různost v podobě queer erotiky nebo kritizována cenzura vyjadřování o tělesnosti v uměleckých dílech,“ přibližuje přehlídku její dramaturgyně Andrea Slováková a dodává: „Letošní retrospektiva ukáže toto rozpětí od čisté vizuální radosti z nahého těla po radikální politické manifesty.“
A do třetice ukrajinská avantgarda, představená pod hlavičkou Konference Fascinace: „Na Ukrajině neexistoval v poválečném období experimentální film, který by korespondoval se světovými avantgardami, ale na okrajích oficiálních struktur, na filmové škole i mimo státem kontrolovaný systém vznikaly radikálně poetické snímky, hybridní díla kombinující alegorie, výraznou vizualitu, inscenaci, performanci, dokumentární pozorování či situačnost,“ láká na program Slováková.
