Přípravy na jubilejní 25. Ji.hlavu jsou v plném proudu! Nabitý program nabídne režijní debut herečky Charlotte Gainsbourg, příběh popularizátora LSD Timothyho Learyho, neotřelý filmový portrét písničkáře Jana Nedvěda nebo retrospektivu slovensko-českého etnografa Karola Plicky. Zakoupením festivalové akreditace do 20. září přispějí návštěvníci na obnovu tornádem zničené Základní školy Hrušky.
Letošní Ji.hlava začíná za šest týdnů, po roční pandemické pauze se opět vrací do kinosálů. „Těšíme se zpátky do kina! Na setkávání a inspirativní diskuse. Festival dává filmům tváře svých diváků a divákům společný intenzivní zážitek,“ říká ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. I proto jedno z festivalových kin nabídne výběr z filmů uvedených v loňském roce. „Tvůrci na tuto nabídku reagovali nadšeně, na ji.hlavské publikum se moc těší,“ dodává. Ji.hlava ale nerezignuje ani na online prostor. Po skončení živého festivalu v ji.hlavských kinech naváže 1. listopadu čtrnáctidenní festival online. „Každý prostor – fyzický i digitální – má svá specifika, a proto se filmový program obou podob festivalu bude lišit. Některé filmy poběží jenom v kinech, internet zas nabídne bonusy, které v kinech neuvidíte,“ dodává Hovorka. Akreditace, které jsou nyní v prodeji, zajišťují přístup jak na fyzickou, tak online verzi festivalu.
A jaký bude mít pětadvacátá Ji.hlava program? Jako tradičně nabídne klasický i experimentální autorský dokument a tematické retrospektivy plus řadu nesoutěžních programových sekcí.
Česká radost zveřejňuje první filmy!
Sekce Česká radost, která cílí na český dokument, letos nabídne například zamyšlení nad zdejší politickou krajinou. Film Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci režiséra Martina Kohouta zachycuje společenské a politické dění před prezidentskými volbami 2018. „A zamýšlí se přitom nad obecnějšími důvody toho, proč po třech desetiletích od listopadu 1989 volíme představitele, kteří se vymezují proti ideálům, na nichž naše demokracie vznikala,“ říká režisér. Kohout se ve své filmové analýze opírá o výpovědi intelektuálů, politiků a dalších osobností veřejného života, ale i „obyčejných lidí“. „O význam odkazu sametové revoluce se tak střetnou ti, kdo mluví o ideálech demokracie, o morálce, osvětě a individuální odpovědnosti, s těmi, kdo mluví o nízkých důchodech, mzdách, rozkradeném státě a ztrátě vlastní důstojnosti,“ uzavírá režisér.
Dokumentarista Jan Látal pozve diváky do světa stárnoucího písničkáře Jana Nedvěda. Film Tahle doba není pro nás sleduje populárního hudebníka na jeho možná posledním turné. „Mám rád rozporuplné osobnosti. Tou je i Honza Nedvěd. Půlka lidí jeho tvorbu miluje, ta druhá se jí směje. Zajímalo mě, kým je Honza Nedvěd ve skutečnosti,“ říká režisér. „Snímky, které o něm vznikly do dnešní doby, šly hlavně po bulvární rovině. Mě zajímala především hudba a jeho současný život. Nejvíc nás překvapil svou otevřeností, která snad promlouvá i skrze film,“ dodává.
Česká radost letos nabídne také animovaný dokument Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyen, jejíž předchozí studentské filmy Malá nebo Spolu sami zazářily na domácích i zahraničních festivalech. „Film Milý tati je založený na dopisech, které mi napsal můj táta v letech 2004 až 2005, když byl rok ve vazební věznici Plzeň-Bory. Dopisy jsou plné lásky, která jako by se vytratila… Jako dospělá dcera mu tak na dopisy odpovídám a reflektuji náš vztah,“ přibližuje snímek režisérka.
Jane Birkin a pracující třída
V sekci Souhvězdí, která vybírá to nejlepší ze světových festivalů za poslední rok, se mohou diváci těšit například na snímek Jane by Charlotte. Britská herečka Charlotte Gainsbourg přibližuje ve svém režijním debutu komplikovaný vztah s vlastní matkou, herečkou, zpěvačkou a módní ikonou sedmdesátých let Jane Birkin. „Bylo to složité. Nechtěla jsem být nijak brutální nebo provokativní. Prostě jsem se jí chtěla zeptat na spoustu otázek,“ uvedla režisérka po premiéře na festivalu v Cannes.
Historii pracující třídy pak přiblíží snímek Returning to Reims francouzského režiséra Jeana-Gabriela Périota. Filmová adaptace memoáru Didiera Eribona s názvem Návrat do Remeše, která česky vyšla předloni, se zamýšlí se nad současnou nedůvěrou v intelektuální elity, ve vládnoucí třídy a proevropskou politiku.
Meditující mnišky, Karol Plicka i Rumunsko
Sekce Svědectví nabídne dokument čínského filmaře Jina Huaqinga s názvem Dark Red Forest, který zachycuje klášterní život na náhorní plošině v provincii Sečuán. Jednou za rok se tu sejde deset tisíc buddhistických mnišek, postaví si malé dřevěné boudy a v nich stráví sto nejchladnějších dní v roce – a hledají osvícení.
Rovněž retrospektivní přehlídky jsou nabité. Diváci se mohou těšit například na rozsáhlou přehlídku slovensko-českého etnografa a filmaře Karola Plicky. Ta nabídne patnáct děl, včetně slavného snímku Zem spieva (1933). Filmy se budou promítat z klasického pětatřicetimilimetrového kinofilmu. „Osobnost Karola Plicky je pro nás nevyčerpatelným zdrojem inspirace a pohledem na česko-slovenské tradice a folklor. Výběr filmů představuje jedinečnou přehlídku antropologického dokumentu, který vznikal v první polovině 20. století za velmi nepříznivých finančních podmínek,“ říká o retrospektivě programová manažerka Ji.hlavy Adriana Belešová. „Avšak Plickova práce pro Matici slovenskou a různé instituce v Čechách představuje velké filmové dědictví, na které by se nemělo zapomínat. Na retrospektivě jsme spolupracovali s Národním archivem Slovenského filmového ústavu a českým Národním filmovým archivem, a také díky tomu můžeme divákům ukázat snímky, které nebyly minimálně půl století promítány veřejnosti,“ uzavírá Belešová.
Ji.hlava mění ocenění!
Velkou letošní novinkou je změna v nastavení ji.hlavských ocenění. „Po letech příprav překreslujeme podobu soutěžních sekcí, způsob sestavování porot i udílená ocenění,“ říká Hovorka. Kromě hlavní Ceny pro nejlepší film vyberou porotci i nejlepší kameru, střih nebo zvuk, stejně jako vyzdvihnou výjimečné formáty, například nejlepší filmovou esej. Sedmičlenná porota udělí také cenu nejvýraznějšímu debutu i filmu z regionu střední a východní Evropy.
Novinkou pětadvacátého festivalového ročníku je dále Cena za nejlepší dokumentární knihu. „Ji.hlava tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Od letošního roku se zaměřujeme rovněž na literaturu, která má silný dokumentární náboj a přispívá jak k reflexi doby, tak k přemýšlení o minulosti,“ vysvětluje vznik ceny Hovorka. Ze tří stovek přihlášených knih bylo vybráno devět nejlepších. „Vybrané tituly představují pestrou škálu přístupů, které mohou vytvářet dokumentární dílo: od prózy, přes fotografickou publikaci až po antropologickou studii a true-crime investigativu. Myslím, že to dobře ukazuje, jak rozdílnými žánry a postupy lze ‚myslet knihou‘,“ říká režisér a scenárista Lukáš Senft za porotu, ve které zasedají nakladatelka a spisovatelka Tereza Horváthová, dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková, dokumentaristka a novinářka Apolena Rychlíková a literární a výtvarný kritik Radim Kopáč. Vítěz bude slavnostně vyhlášen na pětadvacáté Ji.hlavě a obdrží finanční odměnu 30.000 Kč.
➤ Více se o Ceně za nejlepší dokumentární knihu dozvíte zde.
Hudba letos intimně
A co nabídne hudební doprovodný program? „Intimita je tématem, které se letos neformálně prolíná doprovodným hudebním programem na experimentální scéně i v tradičním večerním stanu,“ uvádí ji.hlavský dramaturg Pavel Klusák. „Martin Kyšperský bude zpívat vždy pro jednoho posluchače v situaci odhalující umělce i návštěvníka stejnou měrou. Midi Lidi představí písně z letošních dvou alb, jimž dala pandemie právě intimnější rozměr při vzniku i ve výpovědi. Sólový elektro-dark-pop Josefiny Dusk a post-punk ženského tria Bibione patří k čerstvým radostem domácího popu, stejně jako take-no-prisoners rap dua Matka, vyhledávajícího při své smršti intimní blízkost publika,“ pokračuje Klusák.
Formy intimity přinese i experimentální scéna v kostelíku svatého Ducha. Jedno z prvních vystoupení mezinárodního Quiet Music Prague Ensemble představí soudobé skladby tíhnoucí k zvukové úspornosti a postcageovské práci s tichem. Živě vystoupí zásadní slovenský expert zvukových experimentů Fero Király a také autor hudebních brut videí Petr Válek, s nímž festival mohl v loňském pandemickém ročníku pouze natáčet. Běloruská umělkyně Maria Komarova rozehraje svou zvukovou krajinu malých objektů "555 BUGS". Performovat bude Lenka Klodová, zakladatelka Festivalu nahých forem. Hudební dramaturg Ji.hlavy Pavel Klusák uvede blok Play Rehberg: poslechovou poctu vídeňskému noisemakerovi a vydavateli Peteru Rehbergovi, který před svou letošní předčasnou smrtí stihl koncertovat na Ji.hlavě 2015.
V tradiční hudební sekci Zkouška sirén uvedeme vtahující a překvapivou cestu do epicentra černého afroamerického popu Summer of Soul, neodolatelnou lekci z osmdesátkové popkultury Italo Disco, ale také film A Symphony of Noise o britském producentu Matthewu Herbertovi a jeho cestami za samplingem zvuků s politickými konotacemi. Ženské průkopnici elektronické hudby je věnován film Delia Derbyshire - the Myths and the Legendary Tapes. Seminář Gott. Československý příběh s raritními ukázkami z Gottovy tvorby v ČSSR a NSR jsou audiovizuálním komplementem k nové stejnojmenné knize Pavla Klusáka.
Inspirační fórum zve na ženská práva i klima
Pětadvacátá Ji.hlava nezapomíná ani na Inspirační fórum, které letos proběhne pojedenácté. Návštěvníky čeká pět dní živých diskusí a přednášek, na které naváže online program. „Inspirační fórum propojuje filmový a nefilmový svět a může být místem pro objevování a iniciování nových námětů pro dokumenty,“ říká dramaturgyně Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. „Letos se budeme zabývat duševním zdravím, vztahem člověka k přírodě, rovností a také tím, jak mohou digitální technologie pomoci vytvořit férovější svět,“ dodává. Online program se pak bude věnovat výzvám, kterým bude Česko v povolební době čelit.
Na jaké hosty se těšit? Například na polskou ženskoprávní aktivistku Martu Lempart, která spoluzaložila hnutí Celostátní stávka žen. Hostem bude také americký psychiatr Bruce D. Perry, podepsaný pod oceňovanou knihou What Happened to You? (2021), který promluví o dopadech traumatu na jednotlivce i společnost. „Se spoluautorkou Oprah Winfrey zkoumají, jak nás ovlivňují zážitky v raném dětství,“ říká Swadoschová. Digitálním technologiím se bude věnovat kanadský filozof a spisovatel Nick Srnicek, jehož kniha o budoucnosti práce s názvem Vynalézání budoucnosti (2015) vyšla i v češtině. A nebudou chybět ani tuzemští hosté. Například o sociálních sítích budeme diskutovat s antropoložkou Marií Heřmanovou, která se ve svém výzkumu věnuje digitální antropologii, online identitám a komunitám, kultuře influencerů a genderovým nerovnostem v online prostředí.
