Přípravy na 24. Ji.hlavu nepolevují. Naopak! Nabitý program nabídne první a zároveň poslední snímek islandského hudebního skladatele Jóhanna Jóhannssona, filmový portrét slavné performerky Mariny Abramović i nejlepší dokument festivalu Sundance, Epicentro od Huberta Saupera. Sekci hudebních dokumentů pak vévodí ženy. A na Inspiračním fóru se bude diskutovat o Africe, technologiích nebo ekologii.
Letošní ročník Ji.hlavy začíná za šest týdnů, ale už teď je jasné, že bude jiný než ty předchozí. „Cesta k letošnímu ročníku je nejdobrodružnější ve festivalové historii. Přesto věříme, že Ji.hlava proběhne fyzicky, bezpečně a návštěvníkům přinese výjimečné zážitky,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „S diváky i s filmaři chceme být v dobrých i horších časech. Prioritou je samozřejmě bezpečnost, ale zároveň nechceme rezignovat na vzájemná setkávání a inspirativní diskuse. Právě ty dělají Ji.hlavu výjimečnou,“ dodává. A pokud by opravdu došlo k zákazu kulturních akcí, mají pořadatelé v záloze on-line verzi festivalu. „Stále věříme, že k tomu nedojde. Naše společnost se musí naučit s koronavirem žít a filmové projekce s rouškami v sálech nejsou z epidemiologického hlediska nebezpečné,“ dodává Hovorka.
Jaká znělka letošní ročník Ji.hlavy ohlásí? Připravil ji kanadský avantgardista Mike Hoolboom. V Jihlavě byl poprvé před patnácti lety. O dva roky později tu prezentoval svůj film Fascinace. Zaujal natolik, že festivalová soutěž experimentálních filmů nese od té doby stejné jméno. „Jeptišku hraje umělkyně Romy Cola, která ve své tvorbě programově překračuje hranice a vstupuje do zapovězených zón. Tam, kde ostatní jen opatrně našlapují, ona zpívá. Kdo jiný by měl hrát jeptišku?“ píše o letošní znělce Hoolboom. Před Hoolboomem točili ji.hlavskou znělku například Jean-Luc Godard, Godfrey Reggio nebo Jóhann Jóhannsson.
