Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos zahájil snímek Tady Havel, slyšíte mě? režiséra Petra Jančárka. Na slavnostním večeru byla rozdána první ocenění. Nejlepším krátkým filmem je indický snímek o mateřství, cenu za nejlepší dokumentární knihu si odnesli Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal za publikaci o pervitinu. Cenu týdeníku Respekt si odnesla Lea Surovcová za reportáž o duševním zdraví mladých lidí.
Sedmadvacátý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava odstartoval. Ji.hlava letos nabízí bezmála čtyři stovky filmů a potrvá do 29. října.
„Letošní rok je zlomový v tom, že si svět uvědomil, že do našich životů plně vstoupila umělá inteligence. Kinematografie se mění. Dokumentární film je oslavou autencitity, a my si zároveň klademe otázku, co ještě autentické je a co ne, a co je vlastně pravda ve filmu,“ řekl ředitel Marek Hovorka na zahájení. „A právě autorství je to, co může být odpovědí na technologické hříčky, kterým budeme vystaveni,“ dodal Hovorka.
Zahajovacím filmem letošní Ji.hlavy se stal snímek Tady Havel, slyšíte mě? režiséra Jiřího Jančárka. Snímek obsahuje dosud nikdy nepublikované záběry z posledních tří let života Václava Havla. „Náš film opravdu není vyroben s pomocí umělé inteligence,“ řekl Petr Jančárek na zahájení. „Pro mě je důležité, abychom si položili otázku, zda pro nás Václav Havel pořád ještě něco znamená, jestli pořád prožíváme to, co pro něj bylo důležité a jestli to pro nás není už jen prázdná představa. Chtěl bych, aby byl tento film příležitostí k tomu, navázat s Václavem Havlem opět spojení,“ dodal producent filmu Jiří Konečný.
Letošní dokumentární Ji.hlava rozdala také první ceny. Nejlepším filmem v sekci Krátká radost se stal snímek Katino mateřství indické filmařky Santwany Bayaskar. Film se zabývá otázkou, zda se někdo může stát matkou, aniž by porodil dítě. Intimní dokument seznamuje diváky*čky s nejkrásnějšími i nejzranitelnějšími okamžiky života, které se vážou k porodu. Vítězný film vybralo publikum v online hlasování na VOD portálu DAFilms. Snímek získá distribuci a propagaci na platformě DAFilms v hodnotě tří tisíc eur. Filmy je zde možné zdarma zhlédnout do 29. října.
Letos potřetí udělila Ji.hlava také Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Pětičlenná porota ocenila publikaci PIKO: Na životech feťáků záleží Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, která mapuje užívání nejznámější české drogy od prvních vařičských bytů v komunistickém Československu až po protidrogovou prevenci ve vězení.
„Piko, reportážní kniha Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, patří k tomu nejzajímavějšímu, co v knižní produkci podobného typu v posledních měsících vyšlo. Je to překvapivě poctivý pokus o zmapování tématu, kterého se zbytek Česka štítí,“ zdůvodnila porota své rozhodnutí. „Rychlíková se Šplíchalem zaznamenávají neznámé území drog velice pečlivě. Zachovávají si odstup, ale nikdy zároveň neztrácejí zaujetí pro věc. Z Pika je tak kniha, která se široce rozprostírá v čase i prostoru. Mapuje drogovou kulturu v předrevolučním Československu i to, jak s pádem železné opony najednou pervitin přestal ‚být cool‘ a stal se znakem outsiderství. Zároveň autoři ukazují, jak různě může vypadat závislost. Že piko nemusí být jen levná zábava pro lůzu, ale také relaxační droga pro lidi, u kterých by to čtenář vůbec nečekal,“ dodává za porotu kulturní publicista Jonáš Zbořil. Vítěz získá finanční odměnu třicet tisíc korun.
Čestné uznání získala Máma Aleny Harciníkové. „Kniha fotografií a krátkých textů Máma je bakalářská práce, proto ji porota nezahrnula do hlavní soutěže. Pro sílu svojí výpovědi a uměleckou originalitu, s níž zpracovává svůj námět, však stojí za zvláštní zmínku, a porota se proto rozhodla jí udělit čestné uznání,“ zdůvodňuje porotkyně Magdaléna Platzová.
V porotě Ceny za nejlepší dokumentární knihu usedli dokumentarista Ivo Bystřičan, nakladatel a překladatel Juraj Koudela, mediální expert Bedřich Musil, spisovatelka Magdaléna Platzová a básník a šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv Jonáš Zbořil. Ze třiceti dokumentárních knih nominovaných v prvním kole soutěže vybrala porota deset finálních nominací a jednu knihu pak mezi finální nominace doplnila vlastním nezávislým výběrem.
Cenu Respektu za nejvýraznější audiovizuální reportáž si odnesla Lea Surovcová za reportáž Těžko v duši, která vznikla pro Českou televizi. „Televizní dokument Těžko v duši se dotýká tématu psychických potíží a duševního zdraví mladých lidí, které má sice výrazný celospolečenský dopad – ovšem v rámci veřejné debaty zůstává ve stínu snadněji uchopitelných a popsatelných událostí. Lea Surovcová s velkou empatií zpracovává křehký terén, ukazuje obtížnou dostupnost pomoci a zároveň si nenásilně získává důvěru respondentek, které vede k otevřenému sdílení mezních zážitků. To vše dokument ukazuje adekvátní, emocionálně zabarvenou formou,“ uvedla porota složená z redaktorů a redaktorek týdeníku Respekt.
Tradičně byla vyhlášena také cena za pozoruhodný přínos pro producenty (APA World Excellence Award), kterou převzal francouzský producent Pierre-Olivier Bardet.
