Šestadvacátá Ji.hlava má svůj vizuál! Pobízí k radosti z objevování a tvořivého přístupu ke světu. Autorem je Juraj Horváth, ceněný knižní grafik a ilustrátor, který za grafickým stylem festivalu stojí víc než dvě dekády. Horváth je taky autorem tradiční „básně k plakátu“, v níž tentokrát pomrkává „levé oko napuštěné indigem“ a „stín pohybující se sondy / doprovázený kamerou“.
Festival dnes odtajnil také první programovou novinku: poslední film slavného surrealisty Jana Švankmajera Kunstkamera, jehož dvouhodinová režisérská verze zde bude uvedena ve světové premiéře. Výhodnou Early Bird akreditaci na Ji.hlavu, která i letos proběhne hybridně, si můžete pořídit ještě do 30. června!
Šestadvacátý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů proběhne 25. až 30. října 2022 v Jihlavě a následně 14 dní bude online. „Těší nás, že patříme k festivalům, které dokážou oslovit diváky jak během samotného festivalu, tak následně online. Není to samozřejmost,“ říká ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. „Dále chceme rozvíjet fyzickou Ji.hlavu jako zážitek, plný intenzivních podnětů a inspirativních setkání, ale i jeho online část, která umožňuje objevovat dokumentární filmy nejen těm, kteří mohou do Jihlavy přijet.“
A jaká tedy letošní Ji.hlava bude? To předznamenává každoročně právě festivalový vizuál.
„Letošní ji.hlavský vizuál zachycuje radost z objevování a tvořivého přístupu ke světu,“ pokračuje Hovorka. „Juraj Horváth ve svém letošním plakátu fyzicky zapisuje život, své každodenní prožitky, setkání, myšlenky. Spíše než oko připomíná sítnici, na kterou se jako na plátno vpisují všechny vjemy. Jejich propojováním a vrstvením pak dochází k myšlení, vytváření emocí, vzpomínek a snů. Zachycuje radost z objevování a tvořivého přístupu ke světu. Jde o vizuální deník nebo třeba pohled do hlav festivalového publika,“ dodává ředitel Hovorka. Grafik Juraj Horváth (a jeho spolupracovníci) získal nedávno za loňský ji.hlavský festivalový katalog třetí místo za nejkrásnější knihu roku právě v kategorii katalog.
Báseň k plakátu
Juraj Horváth
A Posteriori
výbuch světla na sítnici
levé oko napuštěné indigem
pevně fixované bez mrkání
v rozpitém obrazu
stín pohybující se sondy
doprovázený kamerou
s odstupem času
kladu pod matrici
vlásečnice, semínka
obrysy tváří, těl
znaky k luštění
bez pomoci strojů
pouze dotykem
bříšky prstů a dlaní
vytvářím tlak
a tisknu
vrstvu po vrstvě
nechám se unášet
topím v kamnech
jsem obklopen
vzorky, barvami a nástroji
každá věc má svoje místo
opakovaně je beru do rukou
používám
a uklízím
dost často nedělám nic
ticho
čekám
vyjdu ven
kvetou meruňky
je to chvíle,
kdy nesleduji zprávy
neberu telefony
nemyslím na tebe
ani na válku
