Průvodce festivalovým programem
Program nabídne dohromady 327 snímků. Letošní přehlídka uvede 100 filmů ve světové premiéře, 23 snímků v premiéře mezinárodní a 17 premiér evropských.
Cinema verité: inspirace pro Kubricka
Kromě tradičních soutěžních sekcí představí letošní ročník rozsáhlou přehlídku nazvanou Direct Verité. „Do sekce Direct Cinema a cinéma vérité patří produkce tří zemí: Kanady, Francie a Spojených států. Kolekce pětadvaceti snímků nabízí jedinečnou možnost zhlédnout klíčová díla charakterizující všechny etapy vývoje obou proudů,“ přibližuje sekci její dramaturg David Čeněk. Retrospektiva představí díla Jeana Roucha, Françoisa Reichenbacha nebo Richarda Leacocka. Nebudou chybět ani čeští zástupci Evald Schorm nebo Radúz Činčera. „Většina filmů je pro české diváky neznámá. Především zásadní díla cinéma vérité, jako Pohled na šílenství nebo Námořní pěchota, která inspirovala úvodní scénu Olověné vesty Stanleyho Kubricka. Stejně dokumentární portrét nositele Nobelovy ceny Boba Dylana Neohlížej se, jenž je esencí amerického direct cinema,“ dodává Čeněk. Hostem této sekce bude třiaosmdesátiletý kanadský režisér Marcel Carrière.
Orbán a vězení
V sekci Česká radost bude letos soutěžit třináct snímků. Politickou situaci v současném Orbánově Maďarsku přibližuje film Iluze režisérky Kateřiny Turečkové, která formou simulované počítačové hry předvádí tamější společenské problémy. „Nejnáročnější polohou filmu bylo nepodlehnout vlastní paranoii, normalizovanému myšlení, které postavy a systém, o němž jsem točila, neustále produkují,“ říká Turečková. Dokumentarista Jiří Holba ve filmu Feral představuje osobnost Karla „Charlieho“ Soukupa, slavného undergroundového písničkáře a signatáře Charty 77, který posledních třicet let žije v australské buši jako poustevník. „Chodili jsme po buši, kolem nás na čtyřicet kilometrů nikdo kromě divokých krav a další australské zvířeny,“ přibližuje Holba atmosféru filmu. Soukup pak bude osobně jedním z hostů Ji.hlavy. „Prožitek vězení“ slibuje čtyřhodinový snímek Karla Žaluda Uzamčený svět, který zachycuje osudy tří vězňů. „Záměrem bylo představit na silných příbězích několika lidí v různých fázích výkonu trestu průřez systémem nápravné péče, ale i přesah k úvahám o vině, trestu, spravedlnosti, o tom, zda se člověk v našem represivním systému skutečně může napravit či změnit,“ přibližuje film režisér. Silnou obrazovou podívanou slibuje Kibera: příběh slumu Martina Páva, který zachycuje život v jednom z největších slumů v Africe, kde na rozloze dvou a půl kilometrů čtverečních žije více než milion obyvatel. Na hranici dokumentu a hraného filmu pak stojí portrét básníka a teoretika umění Vratislava Effenbergera, který natočil David Jařab. Jeho Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka skládá obraz významné a dosud neprávem opomíjené osobnosti české kultury dvacátého století, a to prostřednictvím vzpomínek jeho syna i přátel, ale také realizací dosud nerealizovaných Effenbergerových filmových scénářů. Na hranici dokumentu a hraného filmu stojí snímek Hovory s TGM režiséra Jakuba Červenky, který podle scénáře historika Pavla Kosatíka inscenoval filmový dialog prezidenta Masaryka se spisovatelem Karlem Čapkem. „Sekce Česká radost chce sledovat všechny tendence, které český dokument nabízí,“ vysvětluje výběr filmu do soutěže Marek Hovorka.
Sen, Írán a karavan
Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentárnímu filmu promítne letos sedmnáct snímků: z Portugalska, Francie, Kanady, Belgie, ale třeba i z Filipín. Ve světové premiéře uvede například belgický snímek Volný pokoj režisérky Alexandry Kandy Longuetové, která zachycuje v „lynchovském“ stylu osudy čtyř lidí v jednom chátrajícím americkém motelu. „Je to film o konci amerického snu: unavení řidiči kamionů, stárnoucí prostitutky, mizení,“ přibližuje film dramaturg festivalu Petr Kubica. Protiváhou Volného pokoje může být italský snímek De Sancto Ambrosio režiséra Antonia Di Biasea, který na zvonici kostela v jednom malém italském městečku umístil kameru a jejím prostřednictvím zachytil tamější život. Svatba, pohřeb, klimbající turisté na lavičkách, voyeurské pohledy do oken okolních domů. Francouzský snímek Western, rodina a komunismus režiséra Kriefa Laurenta pak vezme diváky do exotického Íránu, kam se režisér vydal v karavanu na dovolenou se svou ženou a dvěma malými dcerami.
Babička z Krymu a zimní zahrada
Patnáct snímků představí sekce Mezi moři, která je přehlídkou toho nejzajímavějšího ze střední a východní Evropy. Ve světové premiéře uvede Ji.hlava například snímek Moje babička z Marsu režiséra Aleksandera Mihalkoviche, který zachycuje svoji ukrajinskou babičku, jež kvůli aktuální politické situaci přemítá na anektovaném Krymu, zda zůstat, či odejít. Rovněž na Ukrajinu zavede diváky poetický snímek Příběh skleníku Simona Mozgovyiho, který pojednává o jedné chátrající zimní zahradě a zoufalé snaze staré zahradnice tuto stavbu zachránit. O eutanazii nevyléčitelně nemocné Janette pak pojednává snímek slovenského režiséra Tomáše Krupy s názvem Dobrá smrt.
Debutanti: boj i ráj
Ani letos nebude chybět sekce První světla, která představí jedenáct výrazných debutantů a debutantek. Jedním z nich je francouzský fotograf a filmař Cyprien Clément-Delmas, jehož prvotina Kluk z války vypráví příběh osmnáctiletého Ukrajince, jehož velkým snem je jít bojovat za vlast. Venezuelská režisérka Dulce Ferreirová pak ve světové premiéře uvede snímek s názvem Ráj, který sestává z videonahrávek rodinného života. Na pozadí soukromých záběrů sledujeme politický i ekonomický vývoj země.
Skladiště semen i vraždící roboti
Tři oddělené sekce svědectví o politice, poznání a přírodě nabídnou v letošní Ji.hlavě dohromady dvě desítky filmů. Mezi nimi třeba americký snímek Krvavá cesta, do nějž jeho autor, Jonathan Hacker, sestříhal home videa a „selfíčka“ teroristů z různých částí světa ve snaze proniknout do jejich „myšlení“. Libanonsko-norský snímek Divocí příbuzní přiblíží novodobou „Noemovu archu“ – místo za polárním kruhem, kde jsou skladována, podobně jako zvířata na bájné lodi, semena všech existujících rostlin. Za zmínku jistě stojí i americký snímek Pravda o vraždících robotech režiséra Maxima Pozdorovkina, který se zamýšlí nad budoucností soužití člověka a nových technologií.
Herzog, Mansky, underground
Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení nabídne výběr ze sedmnácti filmů. Na programu jsou nejen dříve avizované novinky od Jeana-Luca Godarda nebo Wima Wenderse, ale také nový film neméně slavného Wernera Herzoga: portrét posledního sovětského prezidenta nazvaný Setkání s Gorbačovem. „Chtěli jsme u něj najít něco, co nevypovídá jen o jeho duši, ale o duši celého ruského národa,“ říká Herzog o Gorbačovovi. Ruský režisér Vitaly Mansky pak osobně na festivalu uvede v české distribuční premiéře snímek Svědkové Putinovi, který nahlíží z nebývalé blízkosti současného ruského prezidenta. Ve filmu se režisér vrací ke svému materiálu z let 1999 a 2000, kdy Putin nastoupil do funkce za silné podpory svého předchůdce Borise Jelcina, a přidává aktuální komentář. Čínský film Report si pak užijí nejspíš jen ti nejtrpělivější: portrét čínského undergroundu totiž trvá dvanáct hodin.
Fascinace: světová soutěž a EXPRMNTL.CZ
Pevnou součástí festivalového programu jsou každoročně také experimentální dokumenty. „Propátráváme festivaly, filmové i umělecké školy. Vyhledáváme filmy proslulých experimentátorů či výtvarníků, ale i nových talentů s vášní zkoumat a hledat možnosti výrazových prostředků, možnosti média a technologií. Z dvanácti set filmů jsme vybrali zhruba tři desítky do světové soutěže,“ říká dramaturgyně Andrea Slováková. Sekce Fascinace se věnuje světovému filmu, EXPRMNTL.CZ pak českému. „Najdeme tu krátké filmy od lyrických vytržení po sofistikované eseje, od intimních vyjádření po politicky odvážné koláže,“ dodává Slováková. Osobně zve na Buffer Zone Blues slovenského režiséra Franze Milece, který z webové aplikace Google Maps shromáždil záběry objektů, které byly v padesátých letech možnými cíli jaderného útoku na Československo.
Vzhůru do virtuální reality
Ji.hlava letos dále představí dosud nejrozsáhlejší přehlídku 360° a interaktivních děl u nás. Diváci budou moci nahlédnout „dovnitř filmu“ prostřednictvím virtuálních projekcí, vstoupit do světa jednotlivých protagonistů. Program je rozdělen na kino a instalace. Zatímco v kině se divák posadí na otočnou židli a bude sledovat film kolem sebe z třistašedesáti různých úhlů, instalace mu umožní pohybovat se v prostoru a stát se součástí interaktivního prostředí. „Vybírali jsme taková díla, která se vždy různými způsoby vztahují k realitě. Na jedné straně bychom rádi návštěvníkům zpřehlednili typické tendence v tvorbě pro prostředí virtuální reality, na straně druhé však vřazením i náročnějších, hybridních či abstraktnějších děl program ukazuje razantní estetický vývoj a rozrůzněnost způsobů vyprávění i konstrukce světů ve virtuální realitě,“ říká kurátorka Andrea Slováková. Program nabídne mimo jiné instalaci Unrest (Neodpočineš si), která simuluje pocit pacienta se svalovou atrofií. Beyond the Typhoon (Po tajfunu) pak rekonstruuje krajinu ostrova Gulangyu, která se po tajfunu Meranti proměnila v postapokalyptickou spoušť.
Kuba vzdorující, Hirošima ekologická
Dvaadvacátá Ji.hlava představí také Dokumentární dialogy, které proběhnou v rámci rozšířeného Inspiračního fóra. V moderovaných rozhovorech se tu představí čtveřice hostů. „Znám je skrze síť svého dokumentárního života posledních let. S experimentálním básníkem Davidem D Omni jsem natáčel na Kubě o jeho životě v undergroundu, Alexandra Rodionova jsem poznal v Moskvě díky svým přátelům z výjimečného divadelního hnutí Teatr.Doc a Tadatoshiho Akibu, starostu Hirošimy, jsem virtuálně potkal během natáčení Anarchismu pro začátečníky a Českého míru,“ vysvětluje kurátor fóra Filip Remunda. „Jejich život a tvorba mě inspirují, setkání s jejich světy změnila ten můj. Nekonečná kubánská revoluce, ruský policejní stát i korporativní Japonsko tváří v tvář těmto odvážným nositelům světla jasně prohrávají,“ dodává Remunda. Čtvrtým hostem bude pak Adam Michnik, polský spisovatel, historik a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza. V osmdesátých letech byl jednou z předních postav Solidarity: kvůli svému protikomunistickému postoji strávil šest let v polských věznicích.
Masterclass: Zanussi i videoart
Vedle programu Inspiračního fóra nabídne Ji.hlava i tradiční „masterclasses“, tedy přednášky filmových profesionálů. Svou práci přiblíží divákům přední polský režisér Krzysztof Zanussi nebo rakouský režisér Gustav Deutsch, který se ve své tvorbě zabývá fenomenologií filmového média. O práci s archivními materiály promluví rumunský režisér a držitel Křišťálového globu z karlovarského festivalu Radu Jude. „Domnívám se, že film se nemusí opírat jen o příběh v tom dramaturgickém slova smyslu, kdy jedna postava reaguje na druhou. Můžete vedle sebe položit fotografii, nějaký zvuk, kousek melodie spolu s archivními záběry, a pak i herce. Výsledkem je objekt s myšlenkou, kterou jinými uměleckými prostředky nevyjádříte,“ říká Jude.
Kdo zasedne v porotě?
Soutěž zahraničních dokumentů Opus Bonum má jako vždy jediného porotce: letos jím bude právě Krzysztof Zanussi. V mezinárodní pětičlenné porotě sekce Mezi moři zasedne například americký filozof a filmový teoretik Thomas E. Wartenberg nebo britský hudebník a hudební teoretik David Toop. Nejlepší český dokument vybere porota, jejímiž členy budou mimo jiné oscarová režisérka Marie Dvořáková a dlouholetá kurátorka Brooklynského muzea v New Yorku Charlotta Kotíková. Nejpovedenější debut v sekci První světla vyberou zástupci světových festivalů, a to napříč kontinenty: z Francie přijede kurátorka pařížského Centre Pompidou Charlene Dinhutová, až z Blízkého východu pak režisérka a kurátorka Maya Shurbajiová. Nejlepší experimentální film posoudí tradičně rodinná porota. Do Ji.hlavy se letos vydají z Chorvatska producentka Marina Kožulová, která působí v organizaci na podporu experimentálního filmu, a režisér a producent Hrvoje Hribar, díky nemuž se v Chorvatsku natáčela například Hra o trůny, Borgiové nebo Star Wars. Nebude chybět ani studentská porota sestavená ze středoškoláků – ti vyberou nejlepší film ze sekce Česká radost.
Všechny porotce všech sekví naleznete ZDE.
